Příběhy klientů

    Riziková mládež, které se věnujeme, ve svém běžném prostředí nemá moc šancí poznat „normální” život. Zřídka se konfrontuje s odlišnými názory, pohledy na svět nebo hodnotovými žebříčky. Nedostává se jí příležitostí k budování zdravého sebevědomí ani zodpovědnosti, nemá ve svém životě nastavené jasné a čitelné hranice. Neužije si pocit úspěchu, nemá možnost stavět na stabilních vztazích a na podpoře okolí. Chybí jí spousta věcí, které jsou většině kluků a holek jejich věku dostupné. Pochází z rodin, které často nemají finanční prostředky na kroužky nebo nepřikládají takový význam smysluplnému trávení volného času nebo řešení problémů, se kterými se jejich děti potýkají. V blízkosti této mládeže je běžné rizikové chování, zkušenosti s drogami, trestná činnost, časté střídání bydlení a tím i ztráta sociálních vazeb. Těmto dětem a mladým lidem pomáháme vystoupit ze začarovaného kruhu potíží a hledat jejich vlastní směr.

    Příběhy klientů

    Ondra, 18 let

    Ondra do klubu chodí již 4. rokem. V současné době nejvíc řeší čerstvé otcovství. Když bylo Ondrovi 12 let, zemřel mu otec, a proto neví, s kým by měl své starosti, obavy, úspěchy a nezdary sdílet. Společně probíráme, jak se mu daří naplňovat jeho otcovskou roli, jaká jsou očekávání jeho partnerky, okolí i jeho samotného. Různě střídá zaměstnání, avšak vždy dělá nekvalifikovanou práci, jelikož má pouze základní školu. Předáváme mu potřebné informace a poukazujeme na rizika spojená s nelegálním zaměstnáním. Pracujeme s ním na jeho sebedůvěře, trpělivosti a hospodaření s penězi, aby měl jak zajistit rodinu a bydlení s partnerkou, které si zatím nemohou dovolit. V návaznosti na to se objevuje i téma jejich častých hádek. Diskutujeme o hodnotách zdravého partnerského vztahu a jak se takové hodnoty budují.

    V klubu je místo i pro mladé rodiče, kteří se potřebují popasovat s novou rolí, zároveň si na chvíli odpočinout od běžných starostí a získat podporu, posílit sebedůvěru při řešení svých nemalých obtíží.

    Lukáš, 16 let

    Lukášovi  je 16 let a známe se s ním druhým rokem. Od té doby se ve svém volném čase věnuje rapu, nicméně jeho zájem utlumovalo experimentování s návykovými látkami. Lukáš využíval v klubu aparaturu, aby mohl své rapové dovednosti zdokonalovat, od nás dostával v tomto ohledu podporu a motivaci se v rámci pravidelných rapových workshopů dál vyvíjet. Rap a chuť se zlepšovat nakonec zvítězila nad experimentováním. V současné době má Lukáš s kamarády rapové trio a díky manažerovi, který se jich ujal, nahrávají CD. Lukáš s námi konzultuje postupy manažera a sdílí s námi své úspěchy. Klub pro kluky představuje bezpečné místo, kde se nemusí bát vystupovat a mohou se tak připravit na koncerty „naostro“.

    Pavel, 14 let

    Pavlovi je 14 let a do klubu dochází třetím rokem. Doma postrádá stabilní zázemí a vyrůstá v prostředí podporující rizikové chování i nedůvěru v lidi ve svém okolí. Klub je pro Pavla bezpečným místem, kde navazuje stabilnější vztahy s druhými a zároveň místem pro sdílení těžké situace doma. Společně s ním poznáváme jeho silné stránky. Vždy se ochotně a rád zapojí do řemeslných oprav klubu, u kterých projevuje svoji manuální zručnost. Pavlovy šikovné ruce jsme obdivovali i při několika žonglérských workshopech. Jako úplný začátečník se dokázal rychle naučit několik triků s diabolem. Od té doby projevuje zájem o další lekce a otvírá se mu prostor pro možné vystoupení na některé z akcí Beztíže, kde může ukázat svůj talent.

    Richard, 13 let

    Richard je třináctiletý kluk, kterého jsme v lednu oslovili v blízkosti OC Flora, kde často trávil svůj volný čas. Díky dobrému jménu programů Beztíže nám začal brzy důvěřovat a sdílet s námi informace o své rodinné situaci. Žil společně s rodiči, starším bratrem a jeho přítelkyní v podnájmu. Otec je opustil a zanechal je ve finanční tísni. Richard i ostatní rodinní příslušníci se s touto situací vyrovnávali velmi těžce. Matka se uzavřela do sebe a dle Richardových slov nezvládala o rodinu pečovat, často nebylo doma nic k jídlu. Otec se syny omezil kontakt a komunikoval pouze skrze Facebook, přes který Richardovi zasílal výhružné zprávy. Později se ukázalo, že přes účet komunikoval někdo jiný. S Richardem jsme diskutovali o tom, co se kolem něj aktuálně děje, pomáhali jsme mu vyznat se v nastalé situaci. Konzultovali jsme s ním hněv vůči rodičům, kteří se o něho nestarali. Byli jsme mu oporou ve chvílích, kdy začínal opět komunikovat s otcem a navazovat s ním vztah. Dle vlastního vyjádření se svěřuje jen nám a k nikomu nemá takovou důvěru. O prázdninách jsme Richarda provázeli soudním procesem, kdy se rozhodovalo, s kým bude žít. Rozhodl se, že bude žít s otcem a odstěhoval se za Prahu.

    Tereza, 13 let

    Tereza je třináctiletá slečna, která bydlí na ubytovně s matkou, starší sestrou, mladšími bratry a otčímem. Je nucena přebírat odpovědnost za matku a starat se o své bratry ve věku šest a sedm let. Koupe je, uspává, doprovází do školy, tráví s nimi většinu svého času atd. Její rodina je v obtížné finanční i sociální situaci. Vrstevníci Terezu spíše izolují. Cílem naší práce, bylo pomoct jí nalézt čas pro seberealizici a rozvoj. To se podařilo zejména díky akcím, které nabízíme v návaznosti na terénní program. Tereza například poprvé v životě navštívila divadelní představení a byla nadšená. S jejím souhlasem jsme začali pracovat i s její rodinou, které vysvětlujeme Tereziny potřeby – nutnost vlastního prostoru, trávení času i bez mladších sourozenců a neustálé zodpovědnosti za ně.

    Tři sourozenci (Katka, Kuba a Jana)

    S Katkou, Kubou a Janou se známe již delší dobu, potkáváme je především, kde bydlí. Sourozenci pochází z velké rodiny. Stará se o ně pouze matka, která hodně pracuje, aby rodinu uživila, ale na děti jí nezbývá čas. Sourozenci nemají prostředky na žádné koníčky a ani neznají možnosti, jak svůj volný čas trávit smysluplným způsobem. Naše služba jim dlouhodobě zprostředkovává aktivity, které je baví a ukazuje nové možnosti zábavy. V rámci společných setkání jsme se sourozenci navštívili pražskou ZOO, vyrazili na šlapadla a na další akce Beztíže (Letní párty na Vinohradské Vodárně, Beztíže Zatápí v Kasárna Karlín), kde mohli zažít spoustu nových věcí. I přímo v terénu s dětmi trávíme čas aktivně – učíme je novým dovednostem a sportujeme (fotbal, basket, badminton, petanque, kroket). Skrze kvalitní náplň volného času a ukazování vzorců chování dlouhodobě snižujeme rizikové chování dětí bez dohledu jiných autorit.

    Linda 19

    Linda je devatenáctiletá slečna, studuje na střední škole obor kuchař číšník a tento rok ji čeká stání maturita. Oslovili jsme ji skrze terénní službu v partě dalších lidí. Linda nás sama aktivně kontaktovala s poptávkou po doučování angličtiny, domluvili jsme si první schůzku a začali se pravidelně vídat. Neznala jiné organizace, kde by mohla doučování využít, a také nemá finance na zaplacení kurzu pod vedením odborníků. Sama zmiňovala, že má s angličtinou trable a státní maturitu by se svými znalostmi nezvládla. Doučování se věnujeme už několik měsíců a podařilo se domluvit externí lekce angličtiny s naší dobrovolnicí. Lindu čekal v srpnu reparát, a proto doučování probíhalo i přes prázdniny. Díky němu se Linda na reparát poctivě připravovala a úspěšně ho zvládla. Doučování stále pokračuje a dalším cílem je úspěšné zvládnutí maturitní zkoušky.

    Míla 23

    Míla oslavil 23. narozeniny a již šestým rokem je v kontaktu s našimi pracovníky. Ačkoliv službu využívá dlouhodobě, teprve v loňském roce se s ním podařilo navázat na tolik velkou důvěru, že s námi začal kontinuálně pracovat. Má za sebou pobyt ve výchovném ústavu i zkušenost s tvrdými drogami. Poslední měsíce trávil posedáváním venku s přáteli a mladším bratrem zpestřeným občasnou konzumaci alkoholu. Téměř vždy jsme ho potkávali společně s přítelkyní, která studuje a pracuje na částečný úvazek. Mílu jsme konfrontovali s jeho laxním způsobem života a vedli jsme ho k úvahám o budoucnosti. Míla s námi vždy otevřeně diskutoval o tom, co pro něj zrovna bylo aktuální. Společně jsme pracovali na získání dokladů, které neměl. Poté jsme se zaměřili na registraci na úřadu práce a nalezení legálního zaměstnání. Míla s partnerkou chtěli začít společně bydlet. Podpořili jsme ho i při cestě za tímto snem. S přítelkyní byli po konzultaci s námi schopni všechny kroky udělat samostatně. Díky tomu již společně bydlí a oba dva pracují.

     

    Starší příběhy klientů

    Patricie, 14 let

    Patricie, 14 let: Patricie začala navštěvovat náš nuselský klub v únoru 2016 a velmi rychle se stala jeho stálou klientkou. Už od počátku z Patricie vyzařovala chuť s námi komunikovat, dělat nové věci, zapojovat se do různorodých aktivit, zkrátka využívat možnosti klubu se vším všudy. Během klubové aktivity „open mic“, která umožňuje klientům v určitý den využívat klubovou aparaturu i s mikrofony, se Patricie s velkou chutí přidala a všechny nás přítomné velmi mile překvapila. Patty má velké nadání a byla by škoda nechat ho ladem. Do této doby neměla možnost svůj talent rozvíjet, i když o to velmi stála. Jejím snem bylo zviditelnit se skrze zpěv a oslovit jím širší publikum. Během dalších měsíců k nám pravidelně docházela zpívat.Od dubna jsme začali v klubu pořádat rapové workshopy s externím lektorem Rikem a Patty se do nich zapojila. Riko s ní začal pravidelně pracovat a v říjnu Patty zazářila na námi pořádané zábavně-motivační akci „Beztíže Zatápí“ v Kulturní radlické sportovně, kde poprvé stála na pódiu a ukázala svůj talent veřejnosti.

    Mirek, 16 let

    Mirek do klubu poprvé dorazil po letních prázdninách společně se svým kamarádem, od kterého se dozvěděl o rapových workshopech. Byl hodně motivovaný a plný odhodlání, že bude rapovat. Po prvních workshopech se rozhodl chodit pravidelně. Podepsali jsme smlouvu mezi ním a Klubem Beztíže. I díky tomu na sobě začal poctivě pracovat a baví ho to. Na workshopech se sblížil s pracovníky klubu, spolu se zabývali nejen každodenními starostmi mladého člověka, ale také složitějšími situacemi, které jeho život doprovázely. Mirek řešil velké změny v jeho rodině, a také se vyrovnával s těžkou rodinnou tragédií. V klubu našel stabilní útočiště a prostor, kde může probrat své problémy. Zároveň se začal posouvat blíž ke svému snu. Do dalšího roku vstoupil s konkrétnější představou, co to znamená být rapper a má připravených několik textů.

    Black Brothers

    Black Brothers byli tak trochu svéhlaví a zbrklí kluci bez velkých zkušeností, ovšem s jednou velkou touhou – dělat hudbu. Na rapovému workshopu v Beztíži se učili psát texty, skládat hudbu, vystupovat před publikem, ale i pracovat sami na sobě. Díky tomu začali vnímat své rezervy a nedostatky. Zjistili, že člověk nemůže mít vše hned, že za vším stojí nějaké úsilí. Jejich posun byl znatelný – získali svůj pohled na věc, rozšířili si obzory v aktuálním dění i dalších oblastech, naučili se lépe pracovat s jazykem i textem, ponořili se více do hloubky rapu. Dnes už se stali v produkci hudby v podstatě samostatnými.

    Katarína, 13 let

    Katarína se přistěhovala ze Slovenska s mamkou a dvěma bratry a brzy vyhledala programy Beztíže. Rychle zjistila, že se na pracovníky může obrátit v nejrůznějších situacích, například když má trable s rozeznáním času na hodinách nebo si není jistá s češtinou. Postupně se začala svěřovat o klucích, kamarádech, škole, ale také o trápeních z domova. Katarína slýchala nepěkné věci od mámy i od svých bratrů. Denně plnila domácí práce, za které ji nikdo nepochválil. Katarína si potřebovala o věcech s někým promluvit, získat pocit naděje a podporu. Věděla, že líp, než kamarádky, jí poradíme my v Beztíži. Nyní už zná číslo na Linku Bezpečí, kam může zavolat, když nejsme v terénu. Jsme pro ni důležitou oporou, která jí pomáhá zvládat těžké chvíle, pomáhá rozeznat, co je a není běžné a co si má a nemusí nechat líbit.

    Vítek, 15 let

    Vítek je dlouholetým klientem Klubu Beztíže. Je velice aktivní, zvídavý, chytrý, ale má problémy v komunikaci a chování. Právě díky tomu vystřídal několik základních škol. Nikde moc dlouho nevydržel. Nakonec se podařilo vyhledat školu, ve které aktuálně dokončuje povinnou docházku a to bez větších problémů, které ho dříve provázely. Společně s pracovníky klubu velice intenzivně řešil nastavování hranic vůči ostatním lidem – nejprve tréninkem v klubu a postupně i v jeho okolí. To bylo pro Vítka velké téma a postupně zaznamenal velké pokroky. Pracovníci s ním také probírali téma nudy, nabízeli mu různorodé možnosti trávení volného času a hledání seberealizace. Jeho velkým koníčkem se stalo zahradničení, kutilství a spolupráce s místní komunitou. Vítek našel svoje místo a patří k výrazným postavám ve svém okolí. Objevil také směr, kterým půjde dál.  Nastoupil na zahradnické učiliště, kde aktuálně studuje a těší se na to, až z něj bude zahradník.

    Radek, 16 let

    Radek pochází z početné rodiny, je velmi sportovně nadaný a zajímá se o parkour. V rodině nenachází podporu ani dostatečné finanční zázemí pro to, co ho baví, a tak často skáče v nebezpečném prostředí. Začal se potkávat s pracovníky terénní, služby s nimiž se o parkouru často baví. Pracovníci Radka v koníčku podporují a učí ho zásady bezpečného sportování a skákání. Také natáčí videa, která si společně pouští. Radek tak může vidět sám sebe v akci a pracovat na sobě. V rámci návazných projektů se i zúčastnil návštěvy Jump parku, kde mohl bezpečně zkoušet i složitější triky. Díky Beztíži také poprvé v životě vyrazil z Prahy na naši preventivní výjezdovou akci.

     


    Řekli o nás

    Bret Stephenson

    americký psycholog

    “Když jsem byl na návštěvě v Klubu Beztíže, nadchl mě empatický, kreativní a trpělivý přístup k práci s dospívajícími, hlavně s těmi staršími. Atraktivitu, jakou klub pro teenagery představuje, jsem v USA zatím nezažil. Úspěch vidím v dobře zvolených aktivitách, pozitivním přístupu zaměstnanců, kteří si práci dokážou užít, a v nadšení Tomáše Klumpara, který Beztíži vede správným směrem. Těším se na další, doufejme brzkou, návštěvu!”

    Jan Bendig

    zpěvák

    „Vystoupil jsem na několika akcích Beztíže a pokaždé jsem zažil skvělou atmosféru. Bylo znát, že Beztíže oslovuje velké množství mladých lidí, za jejichž úsměvy lze číst mnoho různorodých životních příběhů, do kterých tyto akce vnáší nové příjemné zážitky. Jsem moc rád, že existují organizace jako je Beztíže, jsou stále potřeba, jen tak dál!”

    RNDr. Hana Ripková, Ph.D.

    ředitelka Komise J. W. Fulbrighta

    „Co Beztíže dělá, je důležité pro nás všechny, protože možnost najít sebe sama by měl mít každý mladý člověk. Programy, které dětem a mladým lidem Beztíže nabízí, jsou někdy neobvyklé, bláznivé, spontánní, veselé, promyšlené, překvapivé, vybočující, šokující, zábavné, ale hlavně jsou potřebné. Pokud se podaří, aby alespoň někteří z nich překonali překážky a našli se, všichni tím získáme. Pokud bychom se věnovali jen těm nejlepším, pokračovali bychom v rozevírání nůžek. Je proto pro mě zásadní, že organizace jako Beztíže zaměřily svoji pozornost právě na ohrožené, na děti a dospívající, které moc možností nedostávají.“

    Refew

    rapper, člen labelu Blakkwood

    “Lidi, co znám, se zajímají jen sami o sebe, ale pokud člověk nebo skupina lidí nepřispěje společnosti vlastním časem, energií a někdy i penězi, tak to tu podle toho bude vypadat. Jsem z pražské Libně a vím, že jako dítě jsem ocenil jakoukoliv možnost se zabavit. Možná proto dnes nefetuji, nekradu a dělám, co mě baví. Proto vždy rád podpořím tenhle projekt, jak jen budu moct.”

    Ing. Vítězslav Hruška

    podporovatel Beztíže

    “Proč si myslím, že je práce Beztíže, případně tento druh práce důležitý?

    Protože je to práce. Protože je to práce, která přináší výsledky, jako sad přináší ovoce.
    Protože mám respekt vůči lidem, kteří tuhle práci dělají. Je to práce, kterou
    člověk musí umět, nedá se okecat, jen poznat, když ji nedělá dobře.
    Protože lidi, kteří v Beztíži pracují, znám a vím, že tu práci dělají pořádně. Mají zkušenosti nejen ze Žižkova, ale
    i z Bronxu.
    Protože lidi, kteří v Beztíži pracují, neřeší, odkud kdo je, jestli je kluk, holka nebo někdo mezi, jestli je zelenej, modrej nebo fialovej. Ale to jestli je fér, drží pravidla a sliby.

    Proto.”

    Petr Kotek

    PR konzultant, fanoušek Beztíže

    “Na to, kolik skvělých věcí dělají lidi z Beztíže, se o nich zatím ví málo. Možná proto, že je nedělají pro efekt, ale pro jiné lidi, co potřebují pomoci. Ale počkejte, stejně o nich ještě uslyšíte!”

    Riko

    lektor rapových workshopů

    “Vidím odhodlání vést a nasměrovat mladší generaci lepší cestou. Vidím zájem a snahu pomáhat tam, kde to jiný nedokážou. A hlavně! Za tím vším je ochota a laskavost, kterou tento klub dětem z ulice dává.”

    Marek Jano aka Bob

    rapper, člen United Gipsy Crew (UGC), skupiny, která vznikla v Beztíži

    „Rap mi změnil život. Díky rapu jsem se zlepšil v gramatice, rozšířil jsem si slovní zásobu. Mám lepší projev, dřív jsem se styděl, teď jsem takovej otužilejší a naopak se do toho někdy až moc tlačim. Miluju jazykolamy, nakoplo mě to rozšiřovat si obzory v dalších oborech.“

    Toybox

    komiksová kreslířka a streetartistka

    „Práce lidí z Beztíže si velmi vážím, protože se věnují těm nejzranitelnějším – ohroženým dětem. Není snad záslužnějšího poslání, než pečovat o to, aby rošťáci a rošťandy ze Žižkova a dalších částí Prahy nespadli do beznaděje, nudy, závislosti a jiných černých děr, co jsou na ně během dospívání nastraženy.“

    Richard Samko

    reportér České televize
    “Děti jsou naše budoucnost. Pokud jim ukážeme tu správnou cestu a investujeme do nich svůj volný čas a často i peníze, tak jde o velmi dobrou investici, která se společnosti vyplatí. S velkou radostí proto podporuji lidi a všechny aktivity Beztíže. S velkou pokorou se také skláním před jejich vytrvalostí pomáhat.”