Níže si můžete přečíst pár příběhů mladistvých, s nimiž v našich službách pracujeme. Jména jsou z důvodu zachování anonymity pozměněna.

Samuel (21 let)

Samuel má už dostudováno. Nemá práci a ani moc kamarádů. Ve vztazích s vrstevníky je pro něj těžké se orientovat a má problém si udržet práci, jelikož nezvládá tlak od vedoucích pracovníků. Říká, že někdy ho napadají špatné myšlenky. Když jsme se s ním seznámili stál o setkávání s vrstevníky, nové společné zážitky a o práci, aby mu doma “nehráblo”. Začali jsme se tedy pravidelně potkávat, probírat každodennosti, kámoše, vztahy, ale také práci a jak se aktivně zapojit mezi vrstevníky. Samuela jsme navázali na naši psychoterapeutku, s níž řeší své duševní zdraví. Propojili jsme ho také se službou, která pomáhá získat a udržet si vhodné pracovní uplatnění na trhu práce, a mládežnickou organizací, kde by mohl potkat více vrstevníků. Teď si občas napíšeme nebo Sam pošle fotku z hor. Na setkávání však už nemá čas – chodí do práce nebo tráví čas s vrstevníky. 

Dan (17 let)

Dan k nám dochází již rok a půl a jeho příběh je příkladem, jak správná podpora a pochopení mohou pomoci překonat potíže s duševním zdravím.

O našem klubu se Dan dozvěděl díky prezentaci, kterou jsme měli na jeho škole. Když k nám přišel poprvé zažíval pravidelné nepříjemné stavy a pocity bezmoci. Ztrácel motivaci do všech aktivit a měl pocit, že nic nezvládá. Často sám sebe ponižoval a podceňoval, což se zhoršovalo hádkami s kamarády. Tyto stavy zažíval jednou až dvakrát týdně. Cíl naší spolupráce tak byl jasný: nabídnout Danovi bezpečný prostor pro sdílení jeho stavů a pocitů, mapovat zlepšení nebo zhoršení jeho pocitů a společně hledat cesty ke zlepšení a stabilizaci jeho duševní pohody. Zásadní pro to byly individuální rozhovory s pracovnicí na klubu. „Pomohla mi osvětlit mé myšlenky a poradit, jak se dostat z určitých situací,“ říká Dan. „Nejčastěji jsme mluvili o kamarádech, holkách, škole, rodinných záležitostech a běžných věcech. Cítil jsem, že mě nejlépe chápe a umí dát dobré rady.“ Důležitou roli hrála i přátelská podpora od vrstevnice, se kterou se Dan na klubu skamarádil. 

Po roce a půl naší spolupráce cítí Dan výrazné zlepšení a při našich setkáních začíná otevírat další témata z dění ve svém životě. Oceňuje také nabídku cestování po Evropě, která ho inspirovala k přemýšlení o budoucnosti.

Felix (17 let)

Felixe s námi propojila jeho škola, s níž dlouhodobě spolupracujeme. Felix má komplikovaný vztah s rodiči a je pro něj náročné se nimi sdílet, co v životě prožívá. Experimentuje s drogami, nejčastěji s THC, které mu dle jeho slov pomáhá hlouběji vnímat svět. Felix je gay, mezi svými vrstevníky svou orientaci tají. Pracovnici klubu se svěřil, že by ocenil podporu v navazování kontaktu s jinými queer mladistvými. Felix má za sebou také psychiatrickou léčbu, kvůli sebevražedným tendencím, které mívá/dříve měl. Když jsme se seznámili Felix potřeboval někoho, s kým mluvit o svých problémech a těžkostech a sdílet téma kontrolovaného užívání marihuany. Bezpečný prostor pro to našel v našem nízkoprahovém klubu, kde spolu nacvičujeme dovednosti pro řešení stresu, odolávání pokušení, budování zdravých vztahů a nalézaní alternativních způsobu, jak se zabavit a relaxovat. Předáváme mu informace o rizicích spojených s užíváním návykových látek a jejich kombinaci s léky. Zprostředkovali jsme mu také setkání se členem gay komunity, s nímž společně navštívili otevřený piknik pořádaný LGBT+ komunitním centrem. Na jeho situaci dále společně pracujeme a pomáháme mu budovat kolem sebe podpůrnou síť, která nestojí jen na našich službách.

Klubu dal zpětnou vazbu: „Jsem fakt rád, že jsem na vás narazil a že jste tak chápaví, to se jen tak nevidí.“